VAB MICROCAR M19
Devadesátá léta byla dobou rozmachu. Po sametové revoluci měl každý touhu podnikat a ne vždy se to povedlo. Ano, hodně podnikatelů se pustilo i do výroby aut. Vždyť nabídka osobních aut se omezovala jen na Favorit a Forman od Škody, a 613ku, později 700ku od Tatry. Horší to bylo s lehkými užitkovými vozy. Ty tu nebyly skoro žádné. Většina výrobců se pouštěla do výroby bez zkušeností a používala unifikované díly. Nedostatek zkušeností vedl většinou ke krachu, a tak se na tato auta, většinou nekvalitní, konkurenceneschopné a dražší než lepší konkurence, postupně zapomnělo...
VAB Microcar M19 (v tomto článku je použit významný zdroj Auta 5p)
Naše putování po zapomenutých autech československé, české, i slovenské výroby, odstartujeme prvním slovenským autem. VAB Microcar. Tento malý náklaďáček byl vyráběn firmou Sipox Holding Bánovce nad Bebravou. Microcary se ovšem nějakou dobu vyráběly v TAZ Trnava (V této fabrice se dělaly legendární dvanácsettrosky), protože v rámci holdingu ji v roce 1993 Sipox převzal.
Vůz byl primitivně jednoduchý- žebřinový rám, tuhé nápravy, listová pera. Dvoumístná kabina byla z laminátu a měla roztomilý vzhled se dvěma kulatými světly, hranatými blinkry, horní lištou a spodním obloukem pro chladič. Zrcátka byla převzata, podle mě, z nějakého traktoru, vypadala hrozně a jejich doba vzniku byly tak osmdesátá léta. Klika dveří, které se táhly skoro po celém boku kabiny, byla z Favorita. Mimochodem, vzhled navrhl designér Jiří Španihel. Vnitřek kabiny byl poplatný době vzniku, měl černý dvouramenný volant bez loga (hojně v této době využívaný), sedadla byla čalouněna šedou látkou, z vysokého středového panelu trčela vysoká řadicí páka. Palubka byla opravdu skládačka, výdechy z Karosy, topení z Favorita, tři přepínače, 12 hezky barevných kontrolek, páčky pod volantem z doby před deseti dvaceti lety, jedna odkládací plocha před spolujezdcem a tři budíky- rychloměr, palivoměr a teploměr, byly také z Karosy a vypadaly docela žalostně. Ovšem co mohli výrobci dělat, když nic jiného nebylo...
Co se týče motoru, tak ten byl Lombardini 0,9; naftový třívalec (alternativně též 1,2; čtyřválec). Do motoru se chodilo z kabiny, odklápěla se sedadla.
A jak se s vozem jelo? Já jsem to sám nezkoušel, ale cenný zdroj Auta 5p o tom něco ví: Vůz jel max. 80 km/h, ale to se nedalo, primitivní podvozek prý vůz neudržel na silnici. Motor roznášel vibrace a byl ohromně hlučný.
VAB Microcar byl pro firmu neúspěšný, neprodával se a vyráběl se na koleně, asi 2 ks/týden. Na vůz se zapomnělo, v současné době jsou na Bazoš.sk na prodej tři, z toho jeden s jiným motorem. Na Slovensku má svůj fanklub, kam se administrátor snaží přidat co nejvíce informací. Jeden modrý exemplář stojí před Retroautomuzeem Strnadice.
VAB Microcar M19 (v tomto článku je použit významný zdroj Auta 5p)
Naše putování po zapomenutých autech československé, české, i slovenské výroby, odstartujeme prvním slovenským autem. VAB Microcar. Tento malý náklaďáček byl vyráběn firmou Sipox Holding Bánovce nad Bebravou. Microcary se ovšem nějakou dobu vyráběly v TAZ Trnava (V této fabrice se dělaly legendární dvanácsettrosky), protože v rámci holdingu ji v roce 1993 Sipox převzal.
Vůz byl primitivně jednoduchý- žebřinový rám, tuhé nápravy, listová pera. Dvoumístná kabina byla z laminátu a měla roztomilý vzhled se dvěma kulatými světly, hranatými blinkry, horní lištou a spodním obloukem pro chladič. Zrcátka byla převzata, podle mě, z nějakého traktoru, vypadala hrozně a jejich doba vzniku byly tak osmdesátá léta. Klika dveří, které se táhly skoro po celém boku kabiny, byla z Favorita. Mimochodem, vzhled navrhl designér Jiří Španihel. Vnitřek kabiny byl poplatný době vzniku, měl černý dvouramenný volant bez loga (hojně v této době využívaný), sedadla byla čalouněna šedou látkou, z vysokého středového panelu trčela vysoká řadicí páka. Palubka byla opravdu skládačka, výdechy z Karosy, topení z Favorita, tři přepínače, 12 hezky barevných kontrolek, páčky pod volantem z doby před deseti dvaceti lety, jedna odkládací plocha před spolujezdcem a tři budíky- rychloměr, palivoměr a teploměr, byly také z Karosy a vypadaly docela žalostně. Ovšem co mohli výrobci dělat, když nic jiného nebylo...
Co se týče motoru, tak ten byl Lombardini 0,9; naftový třívalec (alternativně též 1,2; čtyřválec). Do motoru se chodilo z kabiny, odklápěla se sedadla.
A jak se s vozem jelo? Já jsem to sám nezkoušel, ale cenný zdroj Auta 5p o tom něco ví: Vůz jel max. 80 km/h, ale to se nedalo, primitivní podvozek prý vůz neudržel na silnici. Motor roznášel vibrace a byl ohromně hlučný.
VAB Microcar byl pro firmu neúspěšný, neprodával se a vyráběl se na koleně, asi 2 ks/týden. Na vůz se zapomnělo, v současné době jsou na Bazoš.sk na prodej tři, z toho jeden s jiným motorem. Na Slovensku má svůj fanklub, kam se administrátor snaží přidat co nejvíce informací. Jeden modrý exemplář stojí před Retroautomuzeem Strnadice.
Ježiš tohle je hrozný auto. :D Pamatuju si ho z devadesátek a po přelomu milénia postupně vymizelo. Zlatý svatý multikáry, který jsou osvědčený a odvezou nemožný. A k jejich opravě vám stačí klasická invertorová svářečka, kladivo a pár klíčů. Náš táta má doteď multikáru, se kterou ročně odvozí nemožný množství dřeva a ta šlape jak hodinky. Jen pravidelně v zimě tomu dá týden údržby a na jaro je připravená. ;-)
OdpovědětVymazatTakové stroje se dnes mohou jen zřídka prohánět po silnicích. Je to velká změna když se podíváme do světa technologií. Před několika lety by třeba repasované notebooky vůbec neuspěly protože by byly zasekané, ale tím, jak se výkon posunul dopředu, tak zamachrujete třeba i s 2 roky starším strojem.
OdpovědětVymazat