BRICKLIN SV1

Bricklin SV1 byl bezpečný vůz, co ochránil svého majitele při jízdě, ale firmu, co ho vyráběla, prodejemi nezabezpečil.

                                                                                                                  

Ti, co čtou můj blog od začátku, si možná vzpomínají na článek o NSU Ro80 alias youngtimeru, co bych si nikdy nekoupil. Dnešní článek bude o podobném "omylu", majiteli zavrženém autě.

V automobilové historii není mnoho aut, které by dostaly populární designový prvek zvaný gullwing-dveře otevíratelné vzhůru do stran, vypadající jako racčí křídla. Majitelem této lahůdky se stalo pouze několik Mercedesů v čele s populárním 300SL, prodávaným v dnešní době za miliony eur, nerezový "supersport" DeLorean DMC-12, známý z filmu Návrat do budoucnosti, a právě Bricklin SV1. 

Zatímco Mercedes je modla sběratelů a DeLorean filmová legenda, na Bricklin se neprávem zapomnělo. Ano, byl to vůz plný technických nedostatků, ale původní nápad byl fascinující, a i když si to protiřečí, i přes technické nedostatky byl fascinující i výsledek. Bricklin nesl jméno svého otce, Malcolma Bricklina (*1939), kanadského (ano, Bricklin je kuriózní i v tom, že se jedná o jedno z mála kanadských aut) distributora aut, který měl utkvělou představu o vytvoření bezpečného vozu. Jeho vize byla reakcí na, v té době módní, projekty bezpečných vozů. Tyto projekty podporovala vláda, i Bricklin dostal na výstavbu továrny několik milionů dolarů. Bohužel, většina projektů byla v oblasti bezpečnosti revoluční, ale po designové stránce se vozy moc nepovedly. Tomu se Bricklin rozhodl učinit přítrž. Designér Herb Grasse pro Bricklina navrhl fešný laminátový sportovní vůz, s dlouhou přídí a hlavně gullwingy. Bezpečnostní prvky zahrnovaly ochrannou klec, boční výztuhy, kvůli nimž musely být instalovány gullwingy, speciální nárazníky, schopné odolat nárazu v malé rychlosti a křiklavé barvy z důvodu lepší viditelnosti vozu. Zajímavostí bylo, že vůz neměl popelník ani zapalovač, protože Bricklin byl zavilý nekuřák a řízení a kouření dohromady bylo podle něj nebezpečné. Mezi bezpečnostní prvky by se dal počítat i silný motor, který dostal člověka z krize. Motory byly dva: AMC 5,9 a Ford 5,8. Jak bylo již naznačeno, design vozu byl opravdu super. Ať si každý říká co chce, pro mě byl super. Mrkačky, dlouhá příď zakončena speciálním odolným nárazníkem, laminátová karoserie a dveře, to byly ty největší bomby. Poslední tři jmenováné věci byly ovšem největšími problémy zároveň. Excentrická příď byla příčinou nedostatku vzduchu v motoru, který kvůli tomu selhával. Laminátová karoserie se snadno poškrábala, stačil k tomu i cementovitý prach. Největším problémem ovšem byly dveře. Otevíraly se relativně pomalu, teklo jimi, nedaly se otevřít v případě nehody, a navíc... Když se vybila baterie, musel majitel vůz opustit malým zadním otvorem.
Zmíněné bylo jedním z faktorů, proč automobilka zanikla. Dalším problémem byla prodělečnost vozů: výroba stála 16 000 dolarů a vůz se prodával za 5 000 dolarů. O vozy navrch nebyl velký zájem... Po třech letech a 2900 vozech se brány továrny v kanadské provincii New Brunsvick definitivně zavřely. Na vůz se bohužel zapomnělo. A proto dělám tento článek, abych upozornil na tento zajímavý vůz, který byl i přes své technické nedostatky naprosto fascinující.  
https://www.autickar.cz/clanek/bricklin-sv-1-racci-dvere-chudeho-motoristy/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bricklin_SV-1
https://www.youtube.com/watch?v=X3JwdfH32TE&t=