Dnešní článek bude o mém nejoblíbenějším modelu mé nejoblíbenější značky :) Citroen Méhari
Saint Tropez, město na jihu Francie, uprostřed francouzské riviéry, 80. léta. Cruchot, nerudný policista, právě jede z neúspěšné návštěvy nádraží se svým šéfem Gerverem. Gerver je nazlobený a zlost si vybíjí na Cruchotovi. "Šlápněte na to." přikáže Cruchotovi. Ten neuposlechne a tak se naštve ještě více a řekne: "Cruchote, dejte mi sem ten volant!!!". Na toto už uposlechne a volant ochotně předá. Scéna z filmu Četník a četnice (1982) se stala nesmrtelnou. Dokonce i u nás, tento film se u nás totiž v letech 1989 mínus vysílal. Každý automobilový nadšenec, probírající v té době přechod od chromovaných zrcátek Škody 100 na plastová řady 742, jistě zpozorněl. A pak se v duchu zeptal: Co to je za auto? Z čeho je ta karoserie? A kde má střechu?
Tak to by stačilo. Je načase tomuto člověku odpovědět. To, co v kině viděl, totiž byl vůz, který ve své době neměl obdoby. Citroen Méhari. Ale jak vlastně někoho napadlo postavit na podvozek s motorem (dárce orgánů Citroen 2CV) plastovou karoserii bez jakékoli pasivní bezpečnosti? Může za to citroenovský smysl pro originalitu a inovativnost.
Zadání pro konstruktéry znělo: vytvořte užitkový vůz pro zemědělce, rybáře, malé živnostníky atd. Výrobní náklady měly být co nejnižší, a tak byl na útroby z kultovních Kachen posazen rám a na něj sedmidílná karoserie. Ovšem nikoli z oceli nebo hliníku, nýbrž z ABS. Ne, žádný antiblokovací systém, to je jen plast, z nějž jsou vyrobeny kostky lega. Dvířka? Nedáme. Sklo? Sklopné, jako Jeep Willys. Střecha? Látková, za příplatek igelitová okna. Vypadá tohle jako kritika? NE!!! Jen ukazuji genialitu toho vozu :) Vůz byl čtyřmístný, zadní lavice i dvířka byla sklopná.
A jak se vlastně z vozu pro malé živnostníky stala modla surfařů a hipíků? No, hlavně za to mohlo jeho představení. To se kvůli studentským nepokojům v Paříži odehrávalo u normandského zálivu ve městě Deauville. Místo prostě předurčilo, kde bude Méhari doma. Kromě toho je odebírali i hasiči, armáda a zmíněná Gendarmerie.
"MÉHARI... To je takové divné slovo.... Co asi znamená?" I na to mám odpověď. Méhari je druh rychlého, houževnatého, vytrvalého severoafrického velblouda. Myslím si, že to k autu sedí dokonale. Jezdilo až 100 km/h, žralo 6 litrů, a houževnatá jednotka z Kachny se také do názvu hodila...
Vlevo můžete vidět
původní verzi vozu z roku 1968 (úprava pro bezpečnostní službu). Takhle ale vůz celou kariéru
nevypadal. Skoro každý modelový rok se něco málo
změnilo. Přehazovaly se blinkry, měnila světla... Za zmínku stojí třeba
sériové zavedení dvířek, ačkoli ve Francii bylo stále legální jezdit bez nich. V tomto roce také přišla
dvoumístná užitková verze s rezervou na boku. Dalo se u ní odečíst DPH. Největší modernizace nastala roku
1977.
Změnila se příď, nyní se dala odšroubovat a opět se "čachrovalo" s blinkry. Záď se nezměnila. Co se ale ještě změnilo, byly
brzdy. Místo bubnů
kotouče na předních kolech. Interiér dostal nový
menší volant, dva budíky místo jednoho sdruženého a zamykací schránku. V motoru se udály také změny. Původní
karburátor byl vyměněn za
dvojitý, čímž se nepatrně
zvedl výkon, ale také hmotnost.
4x4
V roce 1979, 23. května, bylo odhaleno jedno velice speciální Méhari.
Verze 4x4 s pohonem čtyř kol. Že je něco jinak, se dalo poznat hned na první pohled:
rezervní kolo bylo uloženo v prolisu plastové kapoty, příď byla chráněna
masivním nárazníkem s mřížkami před světly.
Pohon kol byl stálý, světlá výška 240 mm. Na převodovku byla dodána redukce. Hmotnost byla
715 kg, což se podepsalo na spotřebě-
9l/100 km. V interiéru se odehrály také změny- přístrojovka dostala
otáčkoměr a další budíky. Mimo asfalt toho, i přes to, že nešlo o pravý offroad, zvládly opravdu hodně.
Akční verze
Akční verze jsou trendem hodně značek; od Škody (
Forman Marathon), přes VW (
Golf Bon Jovi Edition) až po Citroen. Tyto speciální modely zařazuje Citroen již léta do nabídek, ani Méhari se tomuto trendu nevyhnulo. Například verze
Plage. Vyráběla se v roce 1983 a byla sytě žlutá. Jako většina verzí měla na sobě ozdobný nápis, přesněji jich bylo více, rozsetých po celé
karoserii. Tento vůz se však nedal koupit v domovské Francii, pouze ve Španělsku a Portugalsku. Od stejného roku jako Plage až do konce výroby se dělala verze
Azur. Ta se dala koupit ve Francii, Itálii a Portugalsku. A co přinesla speciálního? S bílou karoserií kontrastní modrou střechu, černou masku a okruží světel, ale hlavně pruhované, bílo-modré potahy sedadel. Těchto verzí vzniklo 700 kusů.
Croseire Jeune, další akční model, odkazoval názvem na staré expedice Citroenu ze 30. let do Afriky. Dostal barevnou kombinaci, která byla hodně šílená, ale velmi zajímavá. Několik odstínů zelené, celé to korunoval červeným pruhem. Karoserie s touhle barevnou kombinací navíc pocházela z 4x4 verze, měla tudíž rezervu a speciální nárazníky.
Méhari ve světě
Co to má se světly? Vidí snad něco zajímavého, že je tak vyvalil? Ne, to je jen verze Méhari dovážená do
Ameriky. Kvůli tamním předpisům dostala vypouklá světla a boční pozičky. Díky bohu za tento kompromis, v
Německu se totiž prodávat vůbec nesměly. Příčina však nebyla ve světlech, nýbrž v použitém materiálu karoserie. Němci ji shledali jako hořlavou, i když plast hořel až při 400 stupních Celsia... Asi z jiného důvodu její výrobu odmítli v
Uruguayi, kde vůz dělali s karoserií z laminátu. Méhari se dělalo i v jiných koutech světa, např ve Vietnamu na jeho základ postavili model
FAF.
A co bylo dááááál?
Méhari se za dobu 1968-1987 vyrobilo 144.000, z toho 1200 čtyřkolek. Po skončení výroby Méhariho však převzala režii francouzská firma Teilhol a na základě Méhari vytvořila další zajímavý vůz. Ale o něm jindy...
FOTOGALERIE
 |
| Klasický Méhari, verze bez dveří |
 |
| USA verze |
 |
| Interiér |
 |
| Pozdější verze, lze poznat podle masky |
 |
| Méhari Plage |
 |
| Méhari Crossiere Jeune |
 |
| Méhari Azur Commercial #1 |
 |
| Méhari Azur Commercial #2 |
 |
| Interér verze 4x4 |
 |
| Citroenorigins #2 |
 |
| Citroenorigins #3 |
Vlevo můžete vidět původní verzi vozu z roku 1968 (úprava pro bezpečnostní službu). Takhle ale vůz celou kariéru nevypadal. Skoro každý modelový rok se něco málo změnilo. Přehazovaly se blinkry, měnila světla... Za zmínku stojí třeba sériové zavedení dvířek, ačkoli ve Francii bylo stále legální jezdit bez nich. V tomto roce také přišla dvoumístná užitková verze s rezervou na boku. Dalo se u ní odečíst DPH. Největší modernizace nastala roku 1977. Změnila se příď, nyní se dala odšroubovat a opět se "čachrovalo" s blinkry. Záď se nezměnila. Co se ale ještě změnilo, byly brzdy. Místo bubnů kotouče na předních kolech. Interiér dostal nový menší volant, dva budíky místo jednoho sdruženého a zamykací schránku. V motoru se udály také změny. Původní karburátor byl vyměněn za dvojitý, čímž se nepatrně zvedl výkon, ale také hmotnost.
Dobrý den, nevíte někdo, jak se říká tomu typu disku a pneumatiky na Mehaře? Teď myslím především ty offroad varianty s plným diskem a nízkoprofilovým kolem. A mělo to někdy nějaké opodstatnění? Na offroad mi to přijde hodně nízkoprofilové a to i s přihlédnutím k tomu, že Méhara není klasický offroad, nebo, nedej bože, SUV. :-D
OdpovědětVymazatMusím přiznat, že na tu dobu vypadá ten auťák od Citroenu opravdu skvěle! :-) Moc by se mi líbilo ho mít ve své skromnější sbírce starých veteránů, ale obávám se, že bychom se bavili o úplně jiné ceně, než jsem ochotný dát. Jinak jsem si zrovna v týdnu vyřizoval havarijní pojištění na svého nového Citroena přes srovnání https://entuzio.cz/havarijni-pojisteni/ a už můžu jezdit s klidem ;-)
OdpovědětVymazatTak toto se mi hodně líbí. Obecně mám velice rád auta, která jsou takto jednoduchá. Myslím si, že v jednoduchosti je krása. Sám se opravami aut zabývám, konkrétně se specializuji na opravy karosérií a musím říct, že ta dnešní auta jsou prostě za prvé moc technologicky složitá a za druhé jsou více plastová než plechová. Naštěstí poctivých aut je na našich silnicích pořád dost, takže se nebojím, že bych přišel o zakázky. Teď se například chystám nakupovat do firmy nové stroje na zpracování plechů. V tomto mě zaujaly produkty od firmy Canmet. Nezná je někdo?
OdpovědětVymazatNo tak to je pěkná historie. Pamatuji si na první auto, které jsme měli v rodině. Tehdy se prodával ještě favorit. Tatínek se rozhodoval jestli pořídit do rodiny právě auto a nebo pro sebe do práce vybrat nový notebook. Pracoval totiž od 90. let v nově vznikajícím odvětví IT. Nakonec padlo konečné slovo na auto.
OdpovědětVymazatMusela jsem si na podobný citroen udělat povinné ručení a teda povím vám že to není vůbec levná záležitost. Je to strašné že nám stát takto nařizuje co musíme platit a na co také nesmíme zapomenout. Já jsem ráda že jsem začala jezdit na kole kde nic takového neplatí.
OdpovědětVymazat