MUZEUM SOCIALISTICKÝCH VOZŮ VELKÉ HAMRY potřetí xD #2

Většina třetí řady patří tradičně sovětské výrobě. To se nezměnilo, i když pár tradičních kusů bylo, jako další auta, stažena majitelem. To však nevadilo, protože byla nahrazena stejně zajímavými vozidly. Změny neplatí pro první vůz v řadě, klasický VAZ 2101 alias žigul. Tento licenční Fiat 124 ve žluté barvě má na střeše i dobové lyže. Druhý vůz je také Lada, ovšem ne žigul, ale lépe vybavený model VAZ 2103 alias Lada 1500. Tento kousek je bílý, k laku dobře sedí průběžné chromované lišty. Od žigulu se tato Lada 1500 odlišovala zejména skvěle vybavenou přístrojovkou s pěti budíky včetně otáčkoměru (!), hodinami v palubce, a sedačkami s opěrkami. Zvenku to bylo vidět na první pohled, že jde o jiný model. Na hojně chromovanou masku byla radost pohledět, a čtyři světa byla také velmi elegantní. Chromovanou masku si udržel i vedle stojící model VAZ 2105 se světly ve tvaru tvárnice. Černý model je v nižší specifikaci, ta vyšší, 2107, měla na světlech stěrače. Mimochodem, tento černý kus nahradil ten původní, zvláštně modrý. Vedle stojící Lada Samara alias VAZ 2108, první Lada s předním pohonem, je také zvláštně modrá. Ovšem ta je stálicí. Ta nahrazena nebyla. Tento konkrétní kousek je zajímavý špatně natřenou maskou, na níž jsou zřetelně vidět tahy štětcem, lak je hrubý a plný nerovností. Na kapotě Lady je časopis s reportáží o ní. Sousedem Lady je auto designem podobné, ovšem po technické stránce naprosto jiné- ZAZ Tavrija. Vůz, který se v ČSFR měl prodávat za 101 000 Kčs (v době, kdy Favorit stál 136 000 Kčs), byl velmi poruchový a technicky naprosto nelogický. Konkrétní kus je také bohužel náhradou, bohužel proto, že původní exemplář (také béžový) měl masku s plastovou mřížkou. Většina vozů se u nás prodala s plnou, kterou nový vůz má. To je jen taková kuriozitka. Další tři vozy jsou známé- Moskvitch 407, 1500 a Aleko.
Vedle stojící vůz je také známý, přesto stojí za to se o něm zmínit. Je to v licenční Fiat, ovšem nikoli 124, nýbrž 128, vyráběný v Jugoslávii. Zastava 1100. Vůz se u nás moc neprodával, protože byl drahý a byl také nekvalitní. Ale vystavený kus ve žluté vypadá celkem zachovale...
Do Hamrů jezdím vždy z Krkonoš, a jsem-li v Krkonoších, mám to blízko do Polska, další země RVHP. I tam se dělaly auta, hlavně ve dvou fabrikách- FSO a FSM. Kromě vozů vlastní konstrukce dělali v licenci Fiaty. Ve fabrice FSO se vyráběly v licenci vozy Fiat 125- ten polský s přídomkem "p" je vyveden v hnědé barvě a na palubce má položenou polskou vlajku a lahvičku "Glykosol". Tento polský rozmrazovač měl totiž na etiketě právě Fiat 125p. Polsko ale motorizoval hlavně výrobek firmy FSM (Fabryka Samochodów Malolitražowych). Také Fiat, ale menší, 126p. Byl nazýván Maluch. Tedy malé dítě. Vůz měl motor vzadu a měl asi 3,5 m na délku, ale i tak se stal polským národním vozem. Ale ke konkrétnímu exempláři. Dříve tu stál původní, v klasické okrové barvě. Ten současný není tak zachovalý, je bílý a má sportovní sedačky a nepůvodní logo. Mimochodem, s Maluchem jezdil na koncerty zpěvák Tomi Paci alias Tomáš Matonoha v seriálu Comeback. Sousedem Malucha je klasická černá Tatra 603 s kryty mlhovek a veteránskými čísly. Další řada je věnována, jako obvykle, vozům z NDR. Tedy smradlavým zweitaktům. První zástupci NDR jsou modrý Trabant 601 S De Luxe (oblíbený vůz mého bráchy) a okrový Trabant 601 Universal, tedy kombi. Vedle kombíku je mezera, aspoň si můžeme hezky prohlédnout záď vozu Zastava 1100. A sousedem mezery je další smradlák, s tříválcem, vůz, který byl o třídu výše než Trabant, byl zastaralý, přesto moderní. Jeho jméno je podle jednoho hradu. Už víte? Ano, je to Wartburg 353. Konkrétní vůz je hnědý a má modernější, plastovou, černou masku. Wartburgy stály na rámu vozu DKW ze třicátých let a vyráběl se až do roku 1991. Dvoutaktní třívalec byl také vrchol archaismu, ovšem design a pohon předních kol ho posouval do kategorie moderních vozů, schopný konkurovat těm západním. Zkrátka vůz plný protikladů.
A sousední dva vozy patří do další země RVHP- jak jinak. Rumunsko byla jediná země Evropy, kde se revoluce vzala "od podlahy". Diktátor Ceaucaescu a jeho žena byli při revoluci zastřeleni, ovšem zemi to nepomohlo. I když je země v současné době v EU, je stále velmi zaostalá. Rumunský automobilový průmysl však zaostalý nebyl. První vůz z dvojice, Dacia 1300, byl licenční Renault 12. Konkrétní vůz je v bílé barvě a podle mě je to jeden ze starších modelů. Dacie byly pohodlné kočáry, moderní, ovšem jejich kvalita byla žalostná. Tvrzení o kvalitě je společné i pro jejího souseda- Oltcit Club 11r. Tento hatchback vznikl na základě smlouvy s Citroenem- Francouzi vypracovali projekt vozu Citroen Axel, který se měl vyrábět s Oltcity v jedné továrně. Oltcit na východ, Axel na západ. Bohužel, kvalita vozů byla žalostná, a tak Francouzi od smlouvy ustoupili. Oltcitu ale po Citroenu zbyla řada zajímavostí: avantgardní interiér s satelity, kolébkové spínače, hlavně přední pohon a ruční brzda, působící na přední kola. Pokračování příště....