CESTOVÁNÍ PO ČESKÝCH MUZEÍCH #2: MUZEUM SOCIALISTICKÝCH VOZŮ VELKÉ HAMRY
V muzeu socialistických vozů jsem byl již dvakrát. O prázdninách 2015 a 2016. Protože jsem loni ještě neměl blog, zážitky z první návštěvy vám zprostředkuji nyní.
Základní údaje o muzeu: Muzeum socialistických vozů, Velké Hamry- Svárov 626
Webová stránka: http://socialist-cars.cz/
2015
Muzeum se nacházelo do nedávna v středočeských Kozovazech, z neznámého důvodu se ale přestěhovalo do textilky Seba ve Velkých Hamrech- Svárově.
V muzeu vás přivítá "Vrátnice". Zde si koupíte vstupenku a... ...zábava začíná! V době naší návštěvy byla první Škoda Octavia. Následovala Škoda 1100 MB. Byla červená a kvůli poškození střechy si ji (její střechu) majitel nechal hned ve fabrice potáhnout koženkou. Na střeše má ještě nosič s lyžemi. Vedle ní stojí „slaneček“ Š1000MB UK. Toto embéčko, určené do Pákistánu, jim při vykládání spadlo z lodě, vykoupalo se v moři a vrátilo se zpět do Boleslavi. Vůz má řízení na druhé straně, čiré blinkry, obrácené stěrače, tachometr v mílích a zadní stahovací okénka. Vedle slanečka stojí Š100 autoškoly. Tato šedá stovka se zrcátky na blatnících má úplně nejzákladnější výbavu a na střeše má velký štít AUTOŠKOLA. Zahrála si i ve Vyprávěj. Její sousedkou byla v době mojí návštěvy modrá Š110LS. Tato stodesítka je úplným opakem sousední stovky. Její motor má objem 1100 cm3 (pochází z kupé 110R), maska vyvolává dojem luxusnosti díky čtyřem světlometům a pro úplnost je tu ještě prutová anténa na kapotě. Stodesítce tvoří společnost kromě stovky také jedovatě žlutá Š105, která o sobě štítkem na zádi tvrdí že je S, tedy standard. To znamená tu nejnuznější výbavu, tedy textilní „přibouchávačky“ a pevná zadní okna. To ale nemá, a to znamená, že je napadena kutilstvím. Nebo je štítek "fejkový". U každé řady Škodovek s motorem vzadu je vždy ta nejnuznější a nejluxusnější. To platí i zde, a tak druhá do týmu stopětek-stodvacítek je nejluxusnější stodvacítka- Š120GLS. Je opět velice luxusní, má čtyři světla, kolem nich chrom a v interiéru velurové čalounění. A třetí do týmu je taková menší kuriozita. Je to Š120L z roku 1986 a jejím prvním majitelem byl v té době prognostik ing. Václav Klaus. Vlastnictví tohoto vozu při cestě po Libereckém kraji potvrdil tak, že se podepsal na kapotu. Záznam o vlastnictví je i v "techničáku". Poslední v této řadě je první Škoda s pohonem předních kol, Škoda 781 Favorit. Tento šedý Favorit 136L z roku 1988 je jeden z prvních
V muzeu vás přivítá "Vrátnice". Zde si koupíte vstupenku a... ...zábava začíná! V době naší návštěvy byla první Škoda Octavia. Následovala Škoda 1100 MB. Byla červená a kvůli poškození střechy si ji (její střechu) majitel nechal hned ve fabrice potáhnout koženkou. Na střeše má ještě nosič s lyžemi. Vedle ní stojí „slaneček“ Š1000MB UK. Toto embéčko, určené do Pákistánu, jim při vykládání spadlo z lodě, vykoupalo se v moři a vrátilo se zpět do Boleslavi. Vůz má řízení na druhé straně, čiré blinkry, obrácené stěrače, tachometr v mílích a zadní stahovací okénka. Vedle slanečka stojí Š100 autoškoly. Tato šedá stovka se zrcátky na blatnících má úplně nejzákladnější výbavu a na střeše má velký štít AUTOŠKOLA. Zahrála si i ve Vyprávěj. Její sousedkou byla v době mojí návštěvy modrá Š110LS. Tato stodesítka je úplným opakem sousední stovky. Její motor má objem 1100 cm3 (pochází z kupé 110R), maska vyvolává dojem luxusnosti díky čtyřem světlometům a pro úplnost je tu ještě prutová anténa na kapotě. Stodesítce tvoří společnost kromě stovky také jedovatě žlutá Š105, která o sobě štítkem na zádi tvrdí že je S, tedy standard. To znamená tu nejnuznější výbavu, tedy textilní „přibouchávačky“ a pevná zadní okna. To ale nemá, a to znamená, že je napadena kutilstvím. Nebo je štítek "fejkový". U každé řady Škodovek s motorem vzadu je vždy ta nejnuznější a nejluxusnější. To platí i zde, a tak druhá do týmu stopětek-stodvacítek je nejluxusnější stodvacítka- Š120GLS. Je opět velice luxusní, má čtyři světla, kolem nich chrom a v interiéru velurové čalounění. A třetí do týmu je taková menší kuriozita. Je to Š120L z roku 1986 a jejím prvním majitelem byl v té době prognostik ing. Václav Klaus. Vlastnictví tohoto vozu při cestě po Libereckém kraji potvrdil tak, že se podepsal na kapotu. Záznam o vlastnictví je i v "techničáku". Poslední v této řadě je první Škoda s pohonem předních kol, Škoda 781 Favorit. Tento šedý Favorit 136L z roku 1988 je jeden z prvních
vyrobených, čemuž napovídá i kvalita. U favorita jsem musel prohlédnout i kabinu.
U vozu s najetými 45 111 km
byl interiér ve výborném stavu, dovybaven ještě rádiem, sedačky byly neprosezelé, otevírání kastlíku v dobré kondici. Když jsem se ale pokusil otevřít, zažil jsem šok! Kliky byly tak špatně udělané, že otevřít jimi prakticky nešlo a hlavně jsem měl strach, že je ulomím! Stáhl jsem proto okno a otevřel si zvenku. Jinak ale pěkné auto.
Když se přesuneme do druhé řady a letmo ji obhlídneme, zjišťujeme, že jsou tu hlavně sportovní škodovky. První dvě jsou ale „stejšny“ Š1200. První je rudý taxík z Pardubic. Ten byl ale určen na Nový Zéland a má tudíž řízení napravo. Druhá je Š1202 Veřejné Bezpečnosti. Má ale nikoli žluto-bílou, ale modro-bílou barvu. Takovou měly vozy VB v 50. a 60. letech. Sousedkou dvanátsetdvojky je nádherně zachovalá Felicia (dvoukarburátorová), která přežila 55 let (rok 1960) bez nehody, opravy laku či karoserie. Nalevo od Felicie se nachází Š1000MBX. Tento vůz
je miláček ředitele Ladislava Hrubého. Když byl s touto raritní dvoudveřovou tisícovkou v Holandsku, najel do něj kamion a prohnul blatník. Ladislav Hrubý ale vzal dlažební kostku, kladivo a hever a blatník opravil. Dodnes jsou na blatníku ale vidět stopy havárie. Vedle embéiksky stojí erko, čili Š110 R. Toto žluté ,,kupátko“ bylo ve své době (jako později rapid) několikrát dražší než Š100L. Problémem těchto vozů je, že byly napadeny tuningem a najít původní exemplář je prakticky zázrak. Vedle erka stojí jeho nástupce Š120 Garde. Toto nádherně zachovalé „české Porsche“ v okrové žluti sundali chlapi z muzea hrobníkovi z lopaty. Děda nebo otec jistého člověka si toto Garde opečovával a když umřel, tak ho dědící vnuk/syn dal do šrotu. Zaměstnanci muzea ho naštěstí včas odkoupili a nyní je ozdobou expozice Škodovek. Levý soused gardovky je tmavě šedý rapid. Tento kus byl ale napaden "tuningem", o čemž svědčí žlutočerné pruhy na pneumatikách a stejnobarevné lišty na dveřích. Kutilství se na tomto voze podepsalo také, neboť má na zadním okně stěrač z Karosy. Na tento Rapid mám názor: Bolo to také slabšie karaoke... Vedle Rapida stojí další Rapid, tomuto však chybí podstatná věc: střecha! On ji tedy má, ale plátěnou a složenou. Je to totiž vzácné britské kabrio z Rapida. Má též řízení na druhé straně. V další řadě jsou auta ze SSSR. O nich si ale povíme až v dalším díle.
je miláček ředitele Ladislava Hrubého. Když byl s touto raritní dvoudveřovou tisícovkou v Holandsku, najel do něj kamion a prohnul blatník. Ladislav Hrubý ale vzal dlažební kostku, kladivo a hever a blatník opravil. Dodnes jsou na blatníku ale vidět stopy havárie. Vedle embéiksky stojí erko, čili Š110 R. Toto žluté ,,kupátko“ bylo ve své době (jako později rapid) několikrát dražší než Š100L. Problémem těchto vozů je, že byly napadeny tuningem a najít původní exemplář je prakticky zázrak. Vedle erka stojí jeho nástupce Š120 Garde. Toto nádherně zachovalé „české Porsche“ v okrové žluti sundali chlapi z muzea hrobníkovi z lopaty. Děda nebo otec jistého člověka si toto Garde opečovával a když umřel, tak ho dědící vnuk/syn dal do šrotu. Zaměstnanci muzea ho naštěstí včas odkoupili a nyní je ozdobou expozice Škodovek. Levý soused gardovky je tmavě šedý rapid. Tento kus byl ale napaden "tuningem", o čemž svědčí žlutočerné pruhy na pneumatikách a stejnobarevné lišty na dveřích. Kutilství se na tomto voze podepsalo také, neboť má na zadním okně stěrač z Karosy. Na tento Rapid mám názor: Bolo to také slabšie karaoke... Vedle Rapida stojí další Rapid, tomuto však chybí podstatná věc: střecha! On ji tedy má, ale plátěnou a složenou. Je to totiž vzácné britské kabrio z Rapida. Má též řízení na druhé straně. V další řadě jsou auta ze SSSR. O nich si ale povíme až v dalším díle.
Komentáře
Okomentovat